Díky vnějšímu úklidu si někdy rozpomeneme na počátky něčeho, co se nám táhne celým životem. A tak jsem mezi svými „poklady“ z let dávných objevila kupičku stránek ze starých novin a časopisů … mé rozhovory.

Hned mě přivedly ke vzpomínkám na má studentská léta, do kterých patřily i vazby na studenty žurnalistiky. S těmihle kamarády jsem tak trochu na dálku „studovala“ žurnalistiku i já. Znala jsem jejich profesory, nahlížela do jejich úkolů a někdy se i podílela na jejich plnění. Fakulta na Smetanově nábřeží byla  mojí častou destinací, stejně tak nedaleká kavárna Slávie za rohem.  Ale až když jsem se začala sama ubírat jiným směrem, přišel při jednom prázdninovém rozhovoru s mojí kamarádkou nad šálkem kávy nápad, že bychom mohly udělat rozhovor s nějakou zajímavou osobností. Já ráda psala a ona byla svolná zachytit rozhovory na fotkách. Zdálo se, že by to mohla být příjemná prázdninová kratochvíle.

O pár týdnů později jsem už seděla nad kávou naproti Paĺu Haberovi. Byly to časy, kdy se po revoluci československý šoubyznys klubal z plenek. Nebyl problém velmi rychle získat telefonní číslo na každého, dozvědět se, kde se co právě děje, zajít na nějakou tiskovku, domluvit si schůzku téměř s kýmkoliv. A když je v hlavě silný záměr, odvaha a zapálení, zdaří se mladé duši vše, co si zamane. Sama jsem byla překvapená, jak se věci rychle vyvinuly a ještě více, když mi můj první rozhovor otiskly hned první noviny, kterým jsem ho nabídla, a ještě jsem ráno v rádiu slyšela v přehledu tisku upozornění na můj článek. Byla to zábava, skvělý koníček, i když jsem psala na psacím stroji a pro dnešní dobu nepředstavitelně dovážela mé výtvory do redakcí autobusem. Žádné pc a žádný internet.

Už jsem zapomněla, s kým vším jsem se při rozhovorech potkala. Prohlížím si fotky, ze kterých je vidět, jak moc jsme se změnili. Moji proměnu vidím každý den v zrcadle, ale u těch populárních osobností je to větší zábava!  Jsou zpěvačky, které si svoji kariéru kromě zpěvu vybudovaly i na dokonalé vizáži, a ty by tyhle fotografie asi vůbec nepotěšily…

Začtení do rozhovorů je taky objevné. Titulky odpovídají záměru zaujmout čtenáře na první pohled: Bouchací kuličky v Teamu; Jan Kalousek, muž svobodný a nezávislý; Citron bude kyselejší; Střízlivá hlava Michala Penka, … A nad některými otázkami, které jsem kladla, jen žasnu. Bože, jak já byla troufalá! Mladá, spontánní, otevřená v rozhovoru s lidmi, kteří byli většinou jen o pár let starší než já. Největší perlou byla asi otázka pro Honzu Kalouska: „Trochu si bulvárně rýpneme. Jak je to s tebou? Co takhle usadit se u rodinného krbu? … Slyšela jsem, že jsi strašně na ženský … „  No, fuj, to je otázka opravdu hodna bulváru! Není nad to pobavit sama sebe! Ale popravdě musím říct, že kromě tohoto úletu, který Jan vzal úplně v klidu, mě potěšilo, jak  otevřeně rozhovory vyznívají. A co si vzpomínám, všechny se děly ve velmi příjemné atmosféře. Asi proto, že jsem si zpovídané instinktivně pro rozhovory sama vybírala. I oni si své kariéry teprve budovali a ještě nebyli schovaní za zdmi svých manažerů, agentur a vydavatelství. Všechno bylo mnohem přímější a jednodušší. A tak je můj tehdejší adresář naplněný telefonními čísly osobností, u kterých si už ani nepamatuji, že jsem se s nimi setkala a za které by mi tehdy jejich fanynky utrhaly ruce. Většina těch kontaktů je ale jistě už dávno neplatná.

A kdo mi zůstal v srdci s láskou uložený až dodnes? Ten nejstarší. Pan Jaroslav Krček, tehdy umělecký šéf souboru Musica Bohemica.  Až dnes si uvědomuji, když na jeho jméno často ve světě hudby narážím, o jak významnou osobnost jde. Ale pro mě je jeho poznání o něčem jiném. Patří k lidem, kteří nosí laskavost v srdci. Poznala jsem i jeho bratra a zúčastnila se více jejich nádherných koncertů, hlavně v kostelích a v Anežském klášteře na Starém Městě. A protože jsme nedávno slavili Velikonoce, vynáším na světlo úryvek z rozhovoru právě s panem Krčkem:

Jak nejraději trávíte Velikonoce?

„Snad bych mohl říct, že nejlepší velikonoční čas je ten, kdy se vám podaří spočinout v klidu a mlčením se svým skutečným „já“ a vnímat velikost zázraku tvoření, zázraku probouzející se přírody, vzkříšení nového života s příchodem jara a také v sobě hledat novou sílu vytvářet a milovat.“

Moudrá slova i dnes, co říkáte?