TADY a TEĎ

Ještě včera ve středu ráno jsem končila hodinu jógy s tím, že dále normálně cvičíme a že věřím, že mě má intuice jako vždy upozorní, kdy je čas na změnu. Nenapadlo by mě, že to bude tak brzy. Je čtvrtek a já vím, že ten čas nastal. Není důvod nevěřit, má intuice se neplete. Moc dobře vím, že ona ví.

Jako vždy se ptám Proč? „Protože je čas být doma.“ Zní odpověď.

Co je DOMA?

Z mého pohledu je nejlepší ochranou před jakoukoliv nákazou, ať už špatnou náladou, negativními myšlenkami nebo virózou, naše integrita a vnitřní klid. Zůstat v sobě, ve svém středu, ve své pravdě a vědomě si vybírat, čemu budu věnovat svoji pozornost a tím i energii a otevírat se působení na mě věcím vnějším. To je pro mě to základní doma. Do včera jsem si myslela, že to bude i tentokrát stačit. Teď vím, že nebude. Je potřeba být opravdu fyzicky doma. Jsem zvyklá se ptát „Co mi má tato situace ukázat? Co se z ní mám naučit?“

Vhled do téhle situace mi říká, že je čas jít do klidu, nejen vnitřního, ale i fyzicky, být DOMA se svými nejbližšími, TVÁŘÍ TVÁŘ NAŠIM ŽIVOTŮM, v jejich podstatě, v naší podstatě.

 Již dlouho jsem se ptala, co by bylo to, co v současném stavu světa nás lidi zastaví, abychom vnímali to podstatné, všichni byli nuceni přehodnotit své priority a hodnoty…

Všechny těžké chvíle jsou VÝZVOU. Výzvou k poznání, uvědomění, ke změně. Tato situace je výzvou.

To říká mé SRDCE a má INTUICE. A co ROZUM?

Již delší dobu jsem při vývoji nynějších událostí myslela na to, jaký počet nakažených je opravdu ve skutečnosti. Není podstatné to číslo, které se objevuje na obrazovce nebo monitoru jako aktuální počet prokázaně nemocných. Podstatný je skutečný stav. Po vývoji v posledních hodinách a předešlých zkušenostech z jiných částí světa je jasné, že je nyní potřeba udělat všechno pro to, abychom se všichni co nejméně podíleli na rozšiřování této infekce. Každý si musíme v rámci svých možností a životů vyhodnotit, jak. Naše solidárnost začíná tam, že budeme myslet na ty, pro které toto onemocnění nemusí být jen banálním nachlazením nebo virózou. Všichni máme v rodině své stařenky a staříky, lidi nemocné, křehké. Naše konání je především naší zodpovědností vůči nim.

Nechme se vést srdcem i rozumem a zachovejme klid v sobě.

Zdraví nám všem. S láskou Šárka