Jsem žena a jsem na to hrdá. Každá žena může být. A stejně tak každý muž může být hrdý na to, že je mužem. Co se ale týká ženské a mužské krásy vnímám mezi námi určitý rozdíl. Tedy přirozeně vedle toho na první pohled jasně patrného. Nemohu své tvrzení opřít o žádný výzkum nebo statistiku, ale myslím, že je jisté, že v naší historii bylo mnohem více uměleckých děl inspirováno ženskou a ne mužskou krásou. A i dnes bude více třeba fotografů i fotografek, které fotí ženy, než těch, které zvěčňují muže, a to nehledě na jejich sexuální orientaci. O té mé mám já sama už dávno jasno. Přesto, když jdeme s mým mužem po ulici, jsem to já, kdo ho upozorňuje „Viděl jsi tu krásnou zrzku?“ Ne že by měl potíže se zrakem, v tomto smyslu dělá svému příjmení dobré jméno, ale já jsem ta, která si všímá a řekne to nahlas. Ve své životní numerologii mám dokonce dvě 6, říkám tomu, že „jsem dvojitá šestka“, což s sebou nese smysl a touhu po kráse a harmonii a je vcelku jedno, jestli se do mého zorného pole dostane růže, strom či žena. Při pohledu na vše krásné takzvaně „áchám“. Můj smysl pro sociálno mi nedovoluje se tímto způsobem projevovat za každé situace, nechávám si to pro společensky přijatelné objekty jako obrazy, sochy a hlavně přírodní scenérie…

Moje práce je určena hlavně ženám. Ty navštěvují mé lekce jógy, semináře a kurzy. S oblibou říkávám, že mé studio ale není nějakým feministickým spolkem, že mám muže ráda a doma mám dva opravdu vydařené „exempláře“, mého muže a syna, které miluji. Na konci lekcí mě ale opakovaně při pohledu do tváří přítomných žen napadá jedna myšlenka. Co by za to dali muži, kdyby mohli v tu chvíli sedět na mém místě!  Jakou krásu by měli před očima! Tváře žen jsou projasněné a oči jim září. Z dětství si pamatuji moudro mého tatínka. Prý platí, že žena je nejkrásnější po sauně … nemohu soudit, do sauny nechodím, ale dovedu si představit, že důvod je stejný. Kouzlem krásy je uvolnění a spokojenost …

Setkávám se i s kuriózními situacemi. Jednou jsem měla na individuální kurz Hormonální jógy mladou krásnou ženu. Po první společné lekci na ni čekal manžel, který nevěděl, že byla na józe. Později jsem z vyprávění slyšela, že když se k němu posadila do auta, překvapeně se na ni díval a ptal, kde byla? Žena řekla, že na kurzu jógy a „představ si, že jsem na něm úplně sama.“ Další otázkou bylo, zda je lektorem muž nebo žena? … Prý, že vypadá nějak jinak, tak nějak rozzářeně! Velmi mě tehdy tato historka pobavila a potěšila zároveň. Ještě pozitivnější byla následná informace, že tato žena v čase kurzu otěhotněla… No, myslím, že mám velké štěstí, že jsem žena, která pracuje se ženami!